Cukrovka neboli diabetes mellitus je velmi časté závažné chronické onemocnění, které má negativní vliv na imunitní systém člověka, a jeho výskyt celosvětově stále stoupá. Přestože jde o chorobu, která zatím není vyléčitelná, lze vhodnou životosprávou a ve spolupráci s lékaři regulovat hladinu glukózy v krvi a předejít tak mnoha závažným zdravotním komplikacím. Výrazně častější je diabetes mellitus II. typu (získaná cukrovka, non-inzulin-dependentní). Je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu (relativní nedostatek), která vede zpočátku k hyper-inzulinémii a později ke snižování jeho sekrece. Postihuje hlavně osoby střední a starší generace, výskyt s věkem stoupá. Na jeho vzniku má podíl i dědičnost, ale důležitým faktorem je nezdravý způsob života a obezita.
Diabetes mellitus I. typu (vrozený, inzulin-dependentní) začíná obvykle v dětství nebo v mládí a jeho příčinou je absolutní nedostatek inzulinu. Dochází k němu v důsledku autoimunitní destrukce beta buněk Langerhansových ostrůvků slinivky břišní. U diabetiků je jednoznačně prokázáno zvýšené riziko zánětu tkání, tedy i tkání držících zub v ústech (tzv. parodontitis). Existuje přímá úměra mezi trváním diabetu, hladinou cukru v krvi (glykemií) a ztrátou podpůrných tkání zubu (parodontu). U jedinců s dobře kompenzovaným diabetem nedochází k takovým výkyvům hladiny cukru v krvi a cévní změny jsou pomalejší. Strukturální a funkční změny na cévách parodontálních tkání jsou podobné těm, které se popisují na oční sítnici a glomerulech ledvin diabetiků. Dochází k porušení bariérových funkcí imunitního systému, což způsobuje zvýšenou náchylnost k infekci a opožděné hojení ran (například i po vytržení zubu). Máte-li cukrovku, je pro vaše tělo obtížnější bojovat s bakteriemi plaku, které mohou vyvolat gingivitidu (zánět dásní). Při nedostatečné individuální domácí péči o chrup, a pokud se gingivitida neléčí, mohou problémy přerůst do chronického stadia v parodontitidu. Mezi cukrovkou a parodontitidou je prokázaný oboustranný vztah. Stejně jako diabetes může zhoršovat parodontitidu, může pokročilá parodontitida zhoršovat diabetes. Přístup dentálních hygienistek a zubních lékařů k pacientům s diabetem I. typu i II. typu se zásadně neliší. U každého diabetika by měl být vyšetřen a průběžně sledován stav parodontu včetně dětí. Stěžejní je včasná a adekvátní léčba. Navštěvujte pravidelně svého zubního lékaře a dentální hygienistku. Upozorněte je, že máte cukrovku. Poraďte se s nimi o správné péči o chrup a dásně, případně o zubní náhradu. Sliny diabetika obsahují zvýšenou hladinu cukru. Ten přitahuje mikroorganismy a vytváří jim velice vhodné podmínky k dalšímu růstu. Diabetes může vést k výraznému snížení sekreční kapacity slinných žláz tzv. xerostomii. Suché, drobivé potraviny, jako jsou obiloviny a sušenky, může být velmi obtížné žvýkat a polykat. Mezi další komplikace patří vředy v ústní dutině či lepení jazyka na patře. Pacienti s xerostomií si často stěžují na poruchy chuti, bolesti jazyka (glossodynia) a zvýšenou potřebu pít vodu, a to zejména v noci. Xerostomie může vést ke značnému zvýšení výskytu zubního kazu a šíření zánětů. Ruku v ruce se xerostomií jde i zápach z úst. Se sníženým množstvím slin souvisí i atrofie ústní sliznice (zejména atrofická glossitis) a snazší tvorba otlaků (dekubitů) pod snímacími zubními náhradami. K dalším chorobám dutiny ústní spojovanými s cukrovkou patří kvasinkové onemocnění způsobené Candidou albicans. Vyšší hladiny glukózy v krvi zajišťují lepší životní prostředí pro kvasinky v ústní dutině diabetiků. Jedná se o skvrny, které mohou být červené, bílé nebo obojí barvy. Skvrny se často nalézají na patře nebo na zadní straně jazyka. Léčba infekce kvasinkou Candidou je poměrně složitá a potřebuje komplexní posouzení stavu lékařem. Jednou z možností je předepsání fungicid, či kortikoidů. V umělé zubní náhradě (protéze), může kvasinka též přežívat. Proto je třeba protézu tzv. rebazovat (výměna protézního lože) nebo nechat zhotovit úplně novu. Diabetikům lze pro snížení rizika kvasinkové infekce doporučit používání škrabky na jazyk. Škrabkou si několikrát přejeďte směrem od kořene jazyka k jeho špičce. Očistu jazyka provádějte dvakrát denně. Vhodné je také po mechanickém čištění dezinfikovat celkovou nebo částečnou snímatelnou zubní náhradu roztokem připraveným z šumivé tablety. Velká část diabetiků II. typu se léčí s vysokým krevním tlakem (součást metabolického syndromu). Pokud jsou v medikaci hypertenze použity blokátory kalciových kanálů (zejména nifedipin), vzniká často u pacientů s nedostatečnou ústní hygienou hyperplastická gingivitis. Diabetes mellitus je také považován za jeden z rizikových faktorů pro zavádění zubních implantátů. Zejména u diabetiků s nedostatečně kompenzovaným onemocněním může být srůstání titanového implantátu s kostí (oseointegrace) ovlivněno negativně. Při onemocnění cukrovkou byste rozhodně neměli podceňovat prevenci. Nezapomínejte si čistit zuby měkkým zubním kartáčkem a pastou s fluoridy dvakrát denně, včetně mezizubních prostor. Diabetik reaguje zánětem i na takové množství zubního plaku, jaké by u zdravého jedince pražádné obtíže nevyvolalo. Proto je velice důležité, aby nemocný cukrovkou dbal o svou zubní hygienu ještě dvakrát pečlivěji než zdravý člověk. Pokud si nevíte rady, jaké dentální pomůcky jsou pro vás nejlepší, nebo nevíte, jaká technika čištění je zrovna pro vás vhodná, neváhejte navštívit odborníka a konzultujte to s dentální hygienistkou nebo zubním lékařem. Pro zdravý chrup je kromě prevence důležité i pravidelné měření glykémie. Dodržování vyváženého jídelníčku je základ, pozor si pak rozhodně dejte na kouření. Kouření v kombinaci s diabetem totiž mnohonásobně zvyšuje riziko vzniku vážných komplikací a onemocnění dásní nebo i ztráty chrupu.
Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH
Comentarios